29. října dojde k přechodu z letního na zimní čas, kdy si ručičky hodinek posuneme z 3:00 zpět na 2:00 hodiny. Jaký má tento časový posun vliv na lidský organismus? Obecně se předpokládá, že může mít negativní dopad, a dokonce se spekuluje o zvýšeném riziku infarktu. Nicméně, názory lékařů se na tuto otázku různí, a někteří tvrdí, že to není tak zásadní problém a že lidi spíše trápí předčasný budík v případě letního času. Jak to tedy skutečně je? Jaký je největší problém, který nás trápí při změně času?
Změny času mezi letním a zimním časem: Jak na nás mají vliv?
Není to překvapivé, že přechod z letního na zimní čas nepředstavuje pro nás velké riziko. Naopak, změna z letního na zimní čas bývá obvykle obtížnější naše zvyklosti. Důvodem je, že jsme nuceni vstávat o hodinu dříve, což mnozí z nás nezvládnou tím, že by šli spát večer dříve. A když se to pokusí, mnohdy mají problém usnout. Většina lidí se však s časovou změnou rychle vyrovná a pro některé z nás způsobí nejvýše účinky, jako je únava, podrážděnost a nevyspání. Nicméně v extrémních případech může přechod mezi časy představovat vážné riziko, včetně zvýšeného výskytu infarktu, mrtvice, sebevražd a potratů. Také se zvyšuje riziko dopravních nehod.
Jaká jsou zdravotní rizika spojená se změnou času
Výzkumný tým z University of Colorado v Denveru zjistil, že změna na letní čas může zvýšit riziko infarktu o 25 procent, zatímco riziko mrtvice stoupá pouze o dvě procenta. Podle australských vědců mohou jedinci s vyšší citlivostí procházet závažnými psychickými problémy po změně času, přičemž to může vyústit až v sebevraždu. První týden po přechodu na letní čas je obzvlášť rizikový. Ženy, které otěhotní po umělém oplodnění, jsou také ohroženy touto časovou změnou, protože po ní dochází k dvounásobnému nárůstu potratů. Zvýšená únava také přispívá ke zvýšenému počtu dopravních nehod, jak ukázal švédský výzkum, kdy došlo k nárůstu o jedenáct procent.
Nejvíce ohrožení jsou obvykle lidé v pondělní ráno po změně času, kdy se připravují na návrat do práce. Lékaři stále nemají definitivní vysvětlení, proč k tomu dochází, ale existuje několik teorií.
Jak se vnitřní biologické hodiny vyrovnávají se změnou času
- Nedostatek spánku může zvýšit citlivost na změnu času, zejména u jedinců s nadváhou, obezitou, nebo těmi, kteří mají zvýšené riziko cukrovky a srdečních onemocnění. Tento nedostatek spánku může ovlivnit různé tělesné procesy, včetně zánětlivých reakcí, které přispívají k riziku infarktu. Kromě toho se také hraje důležitá role to, zda jste ranní ptáče nebo noční sova − pokud vám nepřijde problém vstávat brzy ráno, může změna času probíhat méně dramaticky.
- Biologické hodiny: Každá buňka v našem těle má své vlastní vnitřní hodiny, které jí umožňují předpovědět, co se bude dít, a připravit se na tuto událost. Když dochází ke změně času směrem dopředu, buňkám trvá nějakou dobu, než se opět zharmonizují. Vnitřní hodiny buňky potřebují být připraveny na určitý stres nebo stimulaci, a pokud se čas mění směrem dopředu, buňky očekávají další hodinu spánku, kterou však nedostanou. To má negativní dopad na celý organismus.
- Imunitní funkce: I imunitní buňky mají své vnitřní hodiny, a jejich reakce závisí na denní době. Výzkum prováděný na myších ukázal, že náhlá změna času může nepříznivě ovlivnit funkci imunitního systému. Naštěstí se vnitřní hodiny postupně opět synchronizují. U různých jedinců může tento proces probíhat rychleji nebo pomaleji.
Rady od odborníků: Jak se vypořádat se změnou času co nejlépe?
Během této problematické doby, což zahrnuje období letního a zimního času, je doporučeno, abyste se pokoušeli v sobotu a neděli probudit třicet minut dříve, a poté si dopřát sytou snídani, venkovní procházku a také provádět cvičení. Tímto způsobem můžete obnovit centrální hodiny ve vašem mozku, které reagují na změny v cyklech světla a tmy, stejně jako periferní hodiny, které reagují na příjem potravy a tělesnou aktivitu. Tím umožníte tělu přirozeně synchronizovat se se změnou času.
Je třeba však poznamenat, že existují i odborníci, kteří tvrdí, že změna času nemá významný vliv na lidské zdraví. Biochemička, fyzioložka a bývalá předsedkyně Akademie věd ČR, Helena Illnerová, například uvedla, že změny času mají spíše krátkodobý dopad na lidi. Uvádí, že "krátce poté, co dojde ke změně středoevropského času na letní, mohou lidé spát kratší dobu, mohou být unavení, a může se zvýšit riziko úrazů. Tento stav obvykle netrvá déle než týden." Stejného názoru je i Tomáš Kalinčík z pražské neurologické kliniky a Centra klinických neurověd podle ČTK.
